Hiawatha ...skauting pro život

Junák – český skaut, středisko Hiawatha Praha

[  úvod  |   akce  |   kronika  |   pro rodiče  |   oddíly   ]
napsali o nás
kontakty
odkazy
data-projektor
vybavení k pronájmu
podpořili nás
 
 
 
 
 
Postavme školu v Africe
Postavme školu v Africe

Sbírka proběhne v roce
2013 už podesáté a staví se 14. škola! Děkujeme.

  napsali o nás  

  Výroční zpráva 2016   |   středisko Hiawatha

  Výroční zpráva 2014   |   středisko Hiawatha

[ ke stažení v PDF výroční zpráva 2014]

  Výroční zpráva 2013   |   středisko Hiawatha

[ ke stažení v PDF výroční zpráva 2013]

  Výroční zpráva 2012   |   středisko Hiawatha

[ ke stažení v PDF výroční zpráva 2012]

  PĚTKA pro vás leden 2012   |   Skauti mají díky grantu nové zázemí   |   red

Rekonstruovaná kuchyňkaZ prostředků z grantového programu Prahy 5 pro podporu vzdělávání, volnočasových aktivit a sportu na rok 2011 byla zrekonstruována klubovna 156. skautského oddílu na Smíchově.

„Nyní máme k dispozici malou kuchyňku, díky elektrickému bojleru také teplou vodu, opravenou elektroinstalaci, zateplenou podlahu předsíně a nově vymalováno,“ vypočítává vedoucí 156. skautského oddílu Dan Svitavský, mezi skauty známý jako Mamut. „Rekonstruovali jsme částečně svépomocí se staršími členy oddílu a část prací jsme nechali profesionálům. Mile nás překvapili elektrikáři, kteří se vzdali nároku na fi nanční odměnu a svoji práci odvedli jen za cenu materiálu. Velký dík samozřejmě patří Praze 5, bez jejíž finanční podpory by celá rekonstrukce nebyla možná.“ Celková cena rekonstrukce byla necelých 50 tisíc Kč.

Oddíl přijímá nové členy do všech věkových kategorií, především pak 11–14 let. Informace na www.hiawatha.cz

[ online zde ]

  STOP duben 2011   |   Skauting v jednadvacátém století

Na Sázavě V únorovém STOPu vyšel článek Věry Opatrné se vzpomínkami pamětníků na skauting ve 30. a 40. letech minulého století. V letošním roce český skauting slaví 100. výročí svého vzniku. Proto bychom chtěli navázat na tyto vzpomínky a ukázat, že i dnes skautské ideály a zásady žijí a předávají se z generace na generaci jako cenná štafeta. Většinu dnešních vedoucích oslovila přátelská a činorodá atmosféra skautského oddílu již jako malé děti, s oddílem vyrostli a rozhodli se předávat své znalosti a zkušenosti těm mladším, stejně jako aktér následujícího příběhu.

Bylo mi tehdy pět, když jsem přišel na první schůzku. Před klubovnou pobíhala spousta holek a kluků, dohromady nás mohlo být tak osmnáct. Rozpačitě jsem stál opodál a všechno pozoroval. Nikdo mi nevěnoval pozornost, jen občas po mně někdo zvědavě pokukoval. Kostelní hodiny odbíjely půl páté. Zpoza rohu se vynořila slečna, některé děti se za ní nadšeně rozběhly. Hopkaly kolem a štěbetaly jedno přes druhé. Mířily přímo ke mně, slečna vypadala sympaticky, ale stejně jsem byl nervózní. Co když budeme běhat a já budu nejhorší? Co když se mi budou smát? Budou se se mnou ostatní bavit? ... Všechny moje obavy se ale ukázaly jako zbytečné. Představila se mi jako Smíšek, že je to její přezdívka a že jí tak mám říkat. Pak mě představila všem dětem, že jsem prý nováček a ať jsou na mě hodní. A tak to všechno začalo...

Skautský oddíl je pro děti hlavně partou dobrých kamarádů, kteří spolu mohou zažít něco zajímavého. Mimo školní třídu si tak při pestrých aktivitách vyzkoušejí spolupráci se svými vrstevníky, ale i se staršími dětmi, což pro ně je často nová zkušenost.

První schůzka byla moc fajn. Bylo to zvláštní, neseděli jsme v lavici, nebyla tam učitelka, nemuseli jsme se hlásit a i tak to všechno fungovalo. Když jsme běhali po stanovištích a sbírali indicie k vyluštění tajného kódu, nikdo se mi neposmíval, že běhám pomalu. Sestavovali jsme zprávu všichni společně, vůbec jsem se necítil odstrčeně. Skvěle jsme se pobavili u pantomimy, Šmudla totiž předváděl pštrosa. Uhodl jsem to a získal pro svou družinku bod. Při pátrání s GPSkou jsme se sice pěkně zamotali, ale určitě se to jednou naučím, stejně jako uvařit si jídlo na ohni. Nakonec jsme se rozloučili společným pokřikem a já už věděl, že příští čtvrtek přijdu zas.

Během roku kombinujeme schůzky v klubovně a výlety do přírody s kulturními zážitky, letní tábory doplňujeme o zahraniční akce a mezinárodní setkání, např. v Maďarsku nebo Belgii. Vedoucí jezdí na vzdělávací i zážitkové Skauting v jednadvacátém století kurzy. Zařazujeme do programu akční outdoorové aktivity, třeba lanové překážky, jezdíme na vodu, v zimě spolu běžkujeme a bobujeme. Ve spolupráci s Člověkem v tísni pomáháme při sbírce Postavme školu v Africe, chceme se zapojit do projektu s názvem Skautské století, v jehož rámci se budeme snažit o zachycení životních osudů starších členů Junáka, natáčet jejich vyprávění, sepisovat příběhy...

Výpravy byly super. Jednou jsme spali na hradě a večer měli večírek s Bílou paní. Pouštěli jsme lampióny a pak zpívali u ohně s kytarou. Rád vzpomínám i na letní tábor ve stanech. Jak jsem na sebe byl hrdý, když jsem sám bez pomoci rozštípal sekerkou poleno! Vařilo se na kamnech, museli jsme si sami mýt ešusy, ale když jsme jednou nasbírali spoustu borůvek, měli jsme ovocné knedlíky! Celotáborová hra vyvrcholila pokladovou. Bylo to náročné, ale poklad stál za to!

Skauti sledují při svých aktivitách výchovné cíle. Děti se stále něco učí. Nejde jen o praktické dovednosti, které jim pomohou v každodenním životě i pobytu v přírodě, jde o celkový rozvoj jejich osobnosti. Nováčci – malé světlušky a vlčata – jsou ještě děti, chtějí si hrát. Proto vznikají nové stezky – soubory úkolů a zkoušek, které děti plní – se symbolickým pohádkovým fantasy rámcem, který jim je bližší. Aktivity se postupně zaměřují i na spolupráci ve skupině, rozvoj charakteru a vnímání světa okolo nás tak, aby se z nich stali lidé, schopní zapojit se do života v dnešní společnosti.

Skauting letos završí sto let své existence a dodnes se ke svým tradicím hlásí. Nicméně stále prochází modernizací tak, aby byl i pro současné děti nadále aktuální. Na počátku nového tisíciletí prošel český skauting modernizací, která přinesla různé změny. Máme nové rozdělení věkových kategorií členů, které lépe odpovídá jejich psychické i fyzické vyspělosti. Současně došlo ke zlepšení systému vzdělávání vedoucích. Snažíme se do programu zahrnovat moderní technologie, jako třeba GPS, vysílačky, počítače.

Středisko Hiawatha má v Praze 13 tři dětské oddíly. Nejmenší děti od pěti do deseti let chodí do koedukovaného oddílu Letorost (www.letorost.hiawatha.cz), starší pak do oddílu Paráda a Vlčáci (www.pav.hiawatha.cz), který sdružuje děti od jedenácti let výše. Dalším oddílem je dívčí oddíl Minnehaha (www.minnehaha.hiawatha.cz) s dívkami od šesti do čtrnácti let. V Praze 13 dále působí středisko Vatra a Dvojka – další informace o nich naleznete na internetových stránkách skautského okresu Praha 5: http://orjpha5.laddobar.cz/.

Kostelní hodiny odbily půl páté. A já se vynořil zpoza rohu. Před klubovnou skotačily děti jako dravá zvěř. Když si mě všimly, vrhly se na mě jako vosy na bonbon. Drobná holčička stála vykuleně opodál a já si vzpomněl, jak jsem před lety stál úplně na tom samém místě. Teď byla řada na mě. A já se rozhodl ten štafetový kolík nést dál. Protože vím, že to má smysl.

vedoucí oddílů Pavla Sýkorová, Tereza Vrabcová, Anna Daňková, Zbyněk Kocman a Bohumila Sedlačíková
Junák – svaz skautů a skautek ČR, Středisko Hiawatha Praha

[ online zde ]

  Výroční zpráva 2010   |   středisko Hiawatha

[ ke stažení v PDF výroční zpráva 2010]

  Výroční zpráva 2009   |   středisko Hiawatha

[ ke stažení v PDF výroční zpráva 2009; starší: výroční zpráva 2008 ]

  ČT Pomáhejme si 9. 12. 2008   |   Školy v Africe   |   Iva Ježková a kol.

Vlčata ze 156. oddílu ve studiu I v dnešním "Pomáhejme si" se na vás těší Petr Vacek a Jarda Švagr. Kromě zajímavé reportáže se dozvíte něco o českých skautech, kteří pomáhají v Africe budovat školy.

V pořadu vystoupili kromě Jiřího Plecitého z Člověka v tísni také tři naše vlčata ze 156. oddílu: Vojta, Adam a Tony.

[ online vysílání zde ]

  FOKUS ČT24 13. 9. 2008   |   Skauting   |   Hana Roguljićová

Bohumila Sedlačíková - Ťap na táboře Skautská organizace patří mezi ty, kterým se na celém světě po dlouhá desetiletí daří zaujmout a udržet mladé lidi a předávat jim myšlenky respektu k druhým, k přírodě, k pravdě a životu. Skauting v Česku však zasáhlo hned několik událostí, které jeho rozvoj utlumily: 2. světová válka, komunistická totalita – a v dnešní době musí čelit lenosti a pohodlnosti české mládeže. Jaký je skauting v Česku na počátku 3. tisíciletí? Má ještě vůbec co nabídnout? Se skauty třech generací si povídala Hana Roguljićová.

[ online vysílání zde ]

  STOP duben 2008   |   Se skauty na hory   |   Marta Ptáčková

Na sjezdovce, autor Dan Svitavský V sobotu 16. února jsme se vydali na týden do Liberce za sněhem a dalšími dobrodružstvími. Hned v neděli jsme vyrazili na sjezdovky, kde jsme s potěšením zjistili, že i když v celém Liberci není ani vločka, sjezdovky jsou uměle zasněžovány. Takže se lyžaři zaradovali. Kromě lyžování, běžkování, snowboardování a bobování jsme se stihli podívat i do obou libereckých aquaparků a IQ-parku. Domů jsme sice odjížděli s mírně namoženými svaly, nicméně se ten týden prázdnin vydařil. Skautské středisko Hiawatha působí na Praze 5 a 13, kde v pěti oddílech nabízí možnost aktivního trávení volného času pro děti od 6 do 18 let. Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností. Se svými 44 000 členy je největším celostátním občanským sdružením dětí a mládeže v ČR.

Více informací najdete na www.hiawatha.cz.

Marta Ptáčková, Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko Hiawatha Praha

[ online zde ]

  STOP duben 2007   |   Pestré jarní prázdniny se skauty   |   Barbora Houžvíčková

Sklářská dílna, autor Dan Svitavský V době jarních prázdnin jsme vyjeli s dětmi za lyžováním a dalším dobrodružstvím do Jablonce nad Nisou. Sníh nám moc nepřál, a tak jsme sjezdování a běžkování střídali s dalšími aktivitami, které sníh tolik nevyžadovaly. Podívali jsme se do aquaparku v Liberci, navštívili sklářskou dílnu Korálek a vyzkoušeli si dvojí způsob výroby korálků, tak, jak se to dělalo v malých dílnách roztroušených po Jizerských horách předtím, než se výroba přesunula do velkých skláren. Bez lyží jsme vyrazili na rozhlednu Bramberk, kde jsme udělali vrcholové foto a utrmácení se vrátili do chaty na teplou bramboračku. O důležitosti třídění odpadu jsme se dozvěděli z programu „Nápady, ne odpady?“ střediska pro ekologickou výchovu Divizna, kde jsme si na toto téma zahráli i několik her. Na večer byly pro děti připraveny různorodé dílny. Například zdobily květináče ubrouskovou technikou, drátkovaly kamínky nebo slupovacími barvami vytvářely obrázky na sklo.

Skautské středisko Hiawatha působí v Praze 5 a 13, kde v pěti oddílech nabízí možnost aktivního trávení volného času pro děti od 6 do 18 let. Informace o oddílech najdete na www.hiawatha.cz. Posláním Junáka, svazu skautů a skautek ČR, je podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností. Se svými 44 000 členy je největším celostátním občanským sdružením dětí a mládeže v ČR.

Barbora Houžvíčková,
středisko Hiawatha

[ online zde ]

  Pražská pětka duben 2007   |   Děti irokézského náčelníka Hiawathy   |   jav

Ve „foglarovských“ zákoutích starého Smíchova se nalézá jedna ze čtyř kluboven skautského střediska Hiawatha. Pod vedením legendárního irokézského indiánského náčelníka Hiawathy zde působí dva oddíly – 156. smíšený oddíl a 56. roverský kmen Kobry.

Celoroční činnost skautů je velmi pestrá a program přiměřený různým věkovým kategoriím (světlušky a vlčata 6–10 let, skauti a skautky 10–15 let, roveři a rangers 15+ let). Klub plně využívá svátky, víkendy či školní prázdniny a pořádá množství akcí, jakými jsou výlety za kulturou či přírodními památkami po celé ČR v zimě i v létě, organizuje letní i zimní výcvikové tábory a ve svém smíchovském útočišti uskutečňuje hry, přehlídky, dílny apod.

Dospělí členové střediska pomáhají zajišťovat jeho fungování a kromě vedení oddílů působí také v týmech skautských vzdělávacích akcí. Ve spolupráci s dalšími přáteli pořádá středisko například oblíbenou bitvu s dřevěnými meči pro skautské oddíly – Válku o Cintru.

Vedle kulturně-společenských aktivit, sportovních klání a her jsou členové oddílů vedeni k sociálnímu cítění a získávají zkušenosti s charitativní činností, solidaritou a pomocí. Vedoucí klubu se snaží děti naučit, aby nebyly lhostejné k problémům společnosti, aby si dokázaly představit jejich řešení a svůj podíl na něm. Proto jsou skautské oddíly každoročně organizátory různých projektů v sociální sféře – od rozvojové pomoci v podobě sbírky Člověka v tísni a Junáka Postavme školu v Africe přes sociálně zaměřený Vánoční oběd až po pomoc o. s. Obnova kulturního dědictví údolí Desné s obnovou kaple v Pekařově nedaleko klubového tábořiště v Jeseníkách.

Skautské středisko Hiawatha přijímá po celý rok nové členy, veškeré informace o oddílech a jejich náplni jsou k dispozici na internetových stránkách: www.hiawatha.cz. Jeho činnost se neochvějně opírá o dnes již pradávnou skautskou myšlenku, a sice vždy podporovat rozvoj osobnosti dětí a mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností. Svaz skautů a skautek Junák je se svými 44 000 členy největším celostátním občanským sdružením dětí a mládeže v ČR.

[ online zde ]

  Mladá Fronta DNES 2. 10. 2006   |   Skauti oživili postavy z fantasy   |   (kim)

Válka dřevěnými meči, autor MAFA Michal Klíma Chrudim – Velkou terénní hru, sérii bitev na motivy fantasy románů polského spisovatele Andrzeje Sapkowského, pořádali již posedmé skauti z pražského Smíchova. Tentokrát se akce s názvem Válka o Cintru uskutečnila 29. září–1. října v Šiškovicích u Chrudimi. Bojovalo se dřevěnými meči a dalšími imitacemi středověkých zbraní. Do hry vstupovaly vedle vojáků také nadpřirozené síly, magie a nestvůry. Letošní války se zúčastnilo 350 hráčů, členů skautských a jiných dětských oddílů.

  Týden 2. 5. 2006   |   Na shledanou, Mirku Dušíne   |   Ivan Motýl

...

Klubovna na Smíchově

Zisk klubovny v suterénu činžovního domu uvítal Rychlonožka z Rychlých šípů srdceryvnou oslavnou litanií: „Jak jsme šťastni, ty naše milá, dobrá klubovničko!“ Atmosféru jako z komiksu Jaroslava Foglara má i skautská klubovna 156. oddílu v Zoubkově ulici v Praze na Smíchově. Přítomnost skautů v činžáku v bývalé dělnické čtvrti prozrazuje jen nenápadné jméno irokézského indiánského náčelníka Hiawathy na zvonku. Dolů do klubovny vede dvaadvacet schodů. Někdejší sklepní byt osvětluje jediné okno vedoucí do dvora. Na otřískané zadní trakty domů se lepí nejrůznější přístřešky, ideální úkryt pro slídící Dlouhé Bidlo či Štětináče. O parapet se opírá desetiletý Petr Černý a o rok mladší Stanislav Smrčka. „Nejlepší jsou hry a sportování,“ prozrazuje starší z dvojice, jenž nedávno získal přezdívku Ještěrka za mrštný výkon na cvičné horolezecké stěně. Za pár minut vejde do klubovny Ondra Navrátil, žáček první třídy.

„Začneme,“ zahajuje schůzku skautských vlčat jejich vedoucí Ondřej Růžička, sedmnáctiletý student gymnázia. Při organizaci mu pomáhají ještě dva středoškoláci, počet vedoucích se tak paradoxně srovnává s malými skauty. „Vojta je nemocný, tři další bez omluvy. Se získáváním nových členů je na Smíchově problém,“ přiznává Růžička a rozkládá na stole ručně nakreslenou mapu Země Narnie. Začíná klubová hra, která se bude hrát až do prázdnin a jež nese atributy klasické počítačové strategie. „Materiál na potřebné stavby získáte i při bodování na začátku schůzky,“ nabádá vlčata vedoucí a diktuje, co je nutné nosit na schůzky: „Přezůvky, zápisník, tužku, kápézetku...“ Prvák Ondra si nestíhá pokyny zaznamenávat, ve škole se sotva naučil psát.

...

[ celý text online na www.tyden.cz ]

  Metro 22. 12. 2005   |   Betlémské světlo přišlo do Prahy   |   redakce

Novodobý symbol Vánoc, Betlémské světlo, přivezli skauti do Prahy na Hlavní nádraží v sobotu dopoledne. Plamínek byl pak Pražanům k dispozici v historické tramvaji, kterou speciálně pro tuto příležitost na okružní jízdu centrem vypravil Dopravní podnik hlavního města Prahy. V 17 hodin tramvaj s Betlémským světlem dojela na Újezd, kde světélko za všechny Pražany symbolicky převzal primátor Pavel Bém. Poté bylo světlo na poslední adventní neděli přeneseno na Staroměstské náměstí a až do pátečního večera bude zářit v Městské knihovně, kam si lidé se svíčkou či lampičkou mohou přijít pro plamínek.

Slavnostní předání světla primátorovi Pavlu Bémovi proběhlo na hřišti u Tyršova domu. V dílnách vánočních zvyků, které tam pro tuto příležitost vznikly, mohli příchozí umístit svoji figurku do pražského Betléma, vyrobit si svíčku nebo pustit na Čertovku nasvícenou ledovou lodičku. Myšlenka šířit Betlémské světlo vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského ORF v Linci. V Česku se tento novodobý vánoční zvyk šíří od prosince 1989, kdy první světlo přivezli do revolučního Československa čeští exiloví skauti z Rakouska. Každý rok v průběhu listopadu zapálí tzv. "dítě světla" v betlémské jeskyni, kde se podle tradice narodil Ježíš Kristus, plamen, který pak letecky v bezpečnostním obalu přepraví do Rakouska, odkud se předává do 25 zemí světa a také různým institucím, například Evropskému parlamentu nebo OSN. Do Betléma letos pro světlo putoval Jürgen Lengner z Linze, který zachránil život dítěti. 10. prosince plamínek ve Vídni připálil zástupcům skautských delegací ze 14 států Evropy. Do Česka světlo dovezli brněnští skauti. Dávná tradice vypráví o první z osmi křižáckých výprav, při níž se křižákům podařilo dostat se až do Jeruzaléma. Na onu výpravu se prý dali najmout i mladíci z Florencie a jeden z nich přísahal, že pokud se vrátí, donese do rodného města plamínek ohně z betlémské baziliky. Málokdo mu tehdy věřil. Po třech letech, těsně před Vánocemi, dorazili do Florencie zubožení, zesláblí a otrhaní mládenci. V jejich čele kráčel jeden se zapálenou svíčkou. Všichni přísahali, že plamínek je skutečně z Betléma a onen mladík jej nesl v čase i nečase, po souši i po moři, jen aby splnil svůj slib. Tak jako u nás, tak i ve světě se již Betlémské světlo stalo nedílnou součástí Vánoc. V německy mluvících zemích se nazývá Friedenslicht aus Bethlehem, v anglicky mluvících zemích Peacelight from Bethlehem. Nejdále se zatím dostalo v roce 1993, z Moskvy po transsibiřské magistrále doputovalo až do Vladivostoku.

[ zpráva online na www.skaut.cz ]

  Moravský sever 7. 11. 2005   |   S obnovou kaple v Pekařově pomáhali také skauti z Prahy   |   red

Pekařov Pekařovská kaple s malým hřbitovem přestává být díky práci dobrovolníků rumiskem a pomalu získává zpět svou původní tvář. Velkou měrou se na opravách podílejí také skauti až z Prahy, kteří k rekonstrukci dali impuls. Mladí nadšenci jezdí už řadu let tábořit pod Žárovou a při jedné z výprav objevili chátrající kapli. Rozhodli se ji zachránit. „Jezdíme sem pomáhat už druhým rokem. Když jsme na táboře, tak tu strávíme jeden nebo dva dny, jinak sem občas přijedeme na víkend,“ řekl pražský skaut Ladislav Pelcl. Tento víkend na kapli pracovalo kolem padesáti skatů. Otloukali starou omítku, spárovali zdivo, přesouvali stavební materiál pod střechu a vyklízeli vnitřek kaple, kterou nyní obklopuje lešení. „Při úklidu v sakristii jsme narazili na několik náhrobků, které tam někdo úmyslně ukryl. Očistíme je, šetrně opravíme a prozatím uschováme,“ uvedl Martin Černohous ze sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné, které práce na záchranu kapličky organizuje. Skauti mají z práce radost, pochvalují si i krásnou přírodu. „Jsme vlastně na výletě, na takovém setkání. Je to zajímavé, všichni jsme se neznali, takže jsme si v pátek zahráli seznamovací hry a soutěže, kterými se bavíme celý víkend,“ vysvětlil Pelcl. „Je to pro nás zároveň příležitostí, jak naplnit jedno ze skautských hesel, které říká, že skauti by měli lidem sloužit,“ dodal. Práce na kapli, do kterých se zapojili i další dobrovolníci, budou pokračovat i příští rok. „Získali jsme od dobročinného fondu grant 333 tisíce korun, sedmdesát tisíc vloží naše sdružení a sto tisíc přislíbila obec Jindřichov,“ sdělil Černohous a dodal: „Kdo sem jezdí, ví, že dělá smysluplnou práci. Po jejím dokončení bychom kapli rádi využívali podobným způsobem jako klášterní kostel v Šumperku. Rádi bychom zde otevřeli výstavu a pořádali kulturní akce. Hlavně aby se sem vrátil život.“

Upřesnění: tato akce proběhla v rámci Roverského víkendu Prahy 5 a na opravě kaple se tak podíleli skauti ze všech středisek ze skautského okresu Praha 5. Děkujeme.

  Mladá Fronta DNES 5. 11. 2005   |   Skauti z Prahy obnovují kapli v Pekařově   |   (rš)

Pekařov – Sedmdesát skautů z pražského Smíchova se o víkendu pustí do oprav kaple Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově na Šumpersku. Budou otloukat zpuchřelou omítku a kácet náletové dřeviny v okolí kaple.

Nejvíc práce je však čeká v podzemí. „Zjistili jsme, že pod sakristií je zasypaný sklep. Chceme ho postupně odkrýt. Čekáme, že nám to pomůže zjistit, jak je kaple stará,“ uvedl Martin Černohous, který práce organizuje.

Skautské středisko z pražského Smíchova pomáhá s obnovou kaple už třetím rokem. Skauti z hlavního města jezdí pravidelně na skautské tábory do nedaleké Žárové. Při výletech po okolí si před několika lety všimli zchátralé památky a upozornili na ni. Jejich iniciativa byl jedním z důvodů pro založení Občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné, které práce na obnově kaple zajišťuje a shání na ně peníze. Vedoucí pražských skautů Ladislav Pelcl si projekt pochvaluje. „Spojuje setkání s dalšími mladými lidmi s možností dobře se pobavit, a navíc udělat spoustu užitečné práce. Mít v ruce sekyru, pilu či jiné nářadí se patnáctiletým Pražákům nestává příliš často. Když se k tomu přidá skvělá parta, dobrá zábava i poučení z historie, je to neodolatelná nabídka,“ řekl Pelcl. Z kaple v Pekařově chtějí lidé z Občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné udělat místo setkávání. „Po kompletní rekonstrukci umístíme dovnitř expozici rodiny Kolbů, která v Pekařově vyráběla světoznámé varhany.“

[ tisková zpráva online na www.skaut.cz ]

  Česká televize 11. 10. 2005   |   Další škola Africe   |   Tereza Engelová

Celá reportáž na webu České televize Postavme školu v Africe, to je název veřejné sbírky, která dnes začala v padesáti českých městech. Společnost Člověk v tísni a Junák – svaz skautů a skautek ČR v ní vybírají na výstavbu a vybavení základní školy v Etiopii. Podobná sbírka proběhla už loni. Vybralo se skoro půl druhého milionu korun a Člověk v tísni postavil čtyřtřídku ve vesnici Asore na jihu Etiopie. Do školy, která byla otevřeně před třemi týdny, teď chodí 160 dětí.

Skautský oddíl Hiawatha se na pražském Andělu nedal přehlédnout. Jeho členové kladli kolemjdoucím neúmorně jedinou otázku.

...

[ celá reportáž online na webu ČT – Události, komentáře ČT1 ]

  Právo 27. 9. 2005   |   Sváděli boj o hrad Cintra   |   Ladislav Schejbal

Po oba víkendové dny bojovalo 200 skautů z celé republiky v šiškovických lesích na Chrudimsku o pomyslný hrad Cintra. „Motivem pro tuto velkou terénní hru, připomínající sérii bitev o hrad Cintra, byly fantasy romány polského spisovatele Andrzeje Sapkowského,“ řekl Právu pořadatel této akce Ladislav Pecl z Prahy.

„Akce je určena pro skauty ve věku 12 až 16 let, bojuje se tu ve středověkých kostýmech dřevěnými meči a dalšími imitacemi tehdejších zbraní. O přízeň princezny Cirilly se tu utkala armáda císařství Nilfgaard s koalicí tří severních království. Do hry však vstupují vedle vojáků i nadpřirozené síly, magie a nestvůry.

Hra vede děti i dospělé k zamyšlení nad herními i neherními hodnotami, a to lákavou, zábavnou, dobrodružnou formou. Domnívám se, že se nám tento záměr podařilo dostatečně naplnit,“ dodal Pelcl.

  Hradecké noviny 26. 9. 2005   |   Zaujalo nás: Skauti se pobili palicemi a meči   |   Petra Svatoňová

Přes dvě stovky dětí i dospělých v historických kostýmech pobíhaly po celý víkend v lese u Šiškovic na Chrudimsku. Skauti z Prahy zde uspořádali hru na motivy historických románů, v níž rytíři, kostlivci i čarodějové dobývali město Cintra. V zápalu boje mnozí zapomněli rány pouze předstírat. Meče, palcáty, palice i šípy byly naštěstí obaleny silným molitanem.

  TZ Junáka 21. 9. 2005   |   Středověká bitva v Šiškovicích u Chrudimi   |   Mgr. Věra Voňavková

Za ohybem cesty se zablesklo a Sup zařval: „Bacha, mají kouzelníka!“ Všem bylo jasné, že tímhle se neprobijeme. Přikrčili jsme se, Geralt mnul v ruce amulet. Černý kouzelník se objevil na cestě, vtom ho srazil šíp a z lesa vyskočil člověk v zeleném. „Veverky!“ zašeptal Geralt.

Velkou terénní hru, sérii bitev na motivy fantasy románů polského spisovatele Andrzeje Sapkowského, pořádají již pošesté skauti z pražského Smíchova. Tentokrát se akce s názvem Válka o Cintru uskuteční 23.–25. září 2005 v Šiškovicích u Chrudimi. Bojuje se dřevěnými meči a dalšími imitacemi středověkých zbraní. Bojovníkům ve středověkých kostýmech ve věku 12–16 let velí o něco starší představitelé jednotlivých království. O přízeň princezny Cirilly se utká armáda císařství Nilfgaard s koalicí tří severních království. Do hry vstupují vedle vojáků také nadpřirozené síly, magie a nestvůry. Letošní Války o Cintru se zúčastní dvě stovky hráčů, členů skautských a jiných dětských oddílů. Přihlášky přišly z Prahy, Brna, Olomouce, Karlových Var a dalších míst republiky.

Hra je založena na dobrovolném dodržování pravidel, které z větší části nikdo nemůže kontrolovat a které je poměrně lákavé porušit. „Dřevěná“ bitva umožňuje dětem prožít si skutečné hodnotové dilema v situacích „uteč a přežij – a nech tu kamarády umřít“. Děti přemýšlejí, jestli obětovat vlastní pracně vybudovanou postavu a vrátit se zase k rekrutovi… Vše je jen jako – a nebo není? Hra bojovníky pohltí tak, že prožité situace už se blíží realitě: tehdy má hráč příležitost k sebepoznání, tehdy se projeví jeho skutečné pocity i postoje. „Dřevárna vede děti i dospělé k zamyšlení nad herními i neherními hodnotami – a to lákavou, zábavnou, dobrodružnou formou,“ říká pořadatel hry Ladislav Pelcl z Prahy.
Kontakt na pořadatele hry: Ladislav Pelcl, GSM 777 212 633

[ online na www.skaut.cz ]

  Moravský sever 8. 8. 2005   |   Skauti z Prahy pomáhají s opravou kaple v Pekařově   |   Vladimír Valouch

Skautky z oddílu Hiawatha z Prahy čistí v těchto dnech hřbitov v sousedství pekařovské kaple, foto Vladimír Valouch (Řehtačka a Andílek) [98 kB] Pekařov • S přípravami na Pekařovskou pouť z velké části pomáhají také pražští skauti. Ti se v sobotu sešli u pekařovské kaple Nanebevzetí Panny Marie, aby svatostánek i jeho okolí připravili na příchod poutníků.

„Členové oddílu Hiawatha už několik let pravidelně táboří u Žárové. Při jedné ze svých výprav po okolí procházeli kolem kaple a rozhodli se jí i jejímu okolí vrátit důstojný vzhled. Jejich pomoc je k nezaplacení, praví skauti,“ pochválil odhodlání a zápal mladých lidí Martin Černohous z občanského sdružení Obnovy kulturního dědictví údolí Desné.

Ten zde stráví celý týden, aby dohlížel na přípravy, kterých se sám aktivně účastní. „Je potřeba vyklidit z kaple sutinu a další materiál, upravit hřbitůvek, očistit náhrobky, vyklučit okolí kaple a na závěr alespoň trochu srovnat terén,“ uvedl Černohous.

„Už jsme tu pomáhali vloni. Budeme tu tři týdny, takže proč bychom nepomohli? Pro nás je to zajímavá změna a hlavně víme, že děláme něco užitečného pro ostatní. Je vidět, že na zvelebení kaple začali pracovat i další dobrovolníci, což je skvělé,“ řekl Tomáš Pelcl, zástupce vedoucího tábora. Skauti se zúčastní také samotné pouti. „Máme připravený program pro děti, budeme nabízet občerstvení, péct koláčky a podobně,“ slíbil Pelcl.

Při úklidu kaple nadšenci objevili kočičí rodinku, která se zde zabydlela. „Dnes již suché podkroví je pro ně zřejmě dobrým domovem. Jestli je tu necháme, zatím nevíme. Obavy mám spíše ze včel z Výzkumného ústavu včelařského, který sídlí v budově bývalé školy vedle kaple. Lidé však vloni žádné bodnutí nehlásili, takže doufám, že i letos pouť proběhne bez problémů,“ sdělil Černohous. Pouť z Rapotína do Pekařova navazuje po více než půl století trvající odmlce na starou tradici, která se váže ke svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna). Více se o samotné pouti dočtete zítra v týdeníku Moravský sever.

  Pražská pětka říjen 2004   |   Smíchovští skauti pro Afriku   |   redakce

Africká školaOd 5. do 7. října se skautské středisko Hiawatha na Smíchově zapojí do sbírky s názvem „Postavme školu v Africe“. „Spolu s dalšími skautskými středisky se tak účastníme společného projektu společnosti Člověk v tísni a Junáka. Výtěžek sbírky je určen na postavení školy v Etiopii,“ říká Štěpán Pácl ze skautského střediska Hiawatha.

„Pro naše skautské středisko je to příležitost, jak pomoci těm, kteří to potřebují. A rádi bychom pomohli hned dvakrát. Jednak penězi, které budeme sbírat, ale také tím, že se budeme snažit během sbírky o celé problematice informovat,“ vysvětluje Pácl, proč se smíchovští skauti do sbírky zapojí. Na pěší zóně u Anděla by proto měl vyrůst stan, který bude sloužit jako informační centrum. „Budeme zde podávat informace o projektu a o situaci v Etiopii. Proto nyní probíhají přípravná setkání, kdy do tématu pronikáme, abychom byli schopni uspokojit kolemjdoucí zájemce,“ říká Pácl. U stanu bude navíc i možnost přispět.

Podle Pácla jsou podobné akce pro skauty nejen příležitostí pomoct tam, kde je to třeba, ale také příležitostí k poznání. „Dostaneme se tak alespoň malinko pod kůži problémům, které by nám neměly být lhostejné. Takových věcí je mnoho, není to jen nedostupnost vzdělání v Etiopii – důležité je naučit se takové věci vnímat a nebát se hledat řešení, byť na lokální úrovni,“ říká zástupce skautského střediska, které se nezaměřuje jen na problémy dalekých rozvojových zemí, ale vnímá i své nejbližší okolí. V září se proto zúčastnili skauti ze Smíchova velké cyklojízdy Prahou, která chtěla upozornit na trvale neudržitelný stav motorismu v Praze. „Na jaro chystáme akci na podporu třídění odpadu v domácnostech,“ doplňuje Pácl.

[ online zde ]

  Pražská pětka září 2004   |   Skauti z Hiawatha   |   Ladislav Pelcl

Do tábora se pomalu blíží poledne. Velcí i malí nosí z lesa dřevo, aby bylo na čem uvařit oběd. Služba už vaří, specialitu družiny Kober, čínu podle paní Slimákové. Za tři dny už děti stihly kromě vlastních stanů postavit dvě tee-pee, kuchyni a velký stan hangár. Včerejší zatmění slunce představilo problémy, které budeme muset v zájmu fungování světa vyřešit.

Snažíme se u dětí podporovat samostatnost a odpovědnost za sebe i za ostatní, to vše v blízkém kontaktu s přírodou.

Tolik zatím ze života našeho skautského tábora. Děti se u nás nenudí ani v průběhu roku, kdy se setkávají na schůzkách v klubovně poblíž Anděla a jezdí na výpravy do přírody. Naše činnost zahrnuje i cyklistické a vodácké akce. Právě teď v září přijímáme nové členy od šesti let.

Rádi bychom Vás proto pozvali na promítání fotografií z tábora, které se bude konat 6. září v zasedací místnosti MČ Praha 5 od 19.00.

  Skauting říjen 2003   |   Události kolem nás   |   redakce

Naši skauti však nezůstávají za zahraničními pozadu: čtyři desítky skautů z oddílu Hiawatha z Prahy se rozhodly zachránit více než sto padesát let starou hřbitovní kapli v Pekařově na Šumpersku.

  Pražská pětka říjen 2003   |   Skautský oddíl na radnici   |   Ladislav Pelcl

Před promítánímKolem třiceti dospělých a dětí se ve středu 10. září sešlo v zasedacím sále úřadu MČ Prahy 5 a usedlo před promítací plátno. Během necelých dvou hodin si měli možnost prohlédnout pár stovek fotografií ze skautského tábora smíchovského skautského střediska Hiawatha.

Při přípravě promítání bylo naším cílem rozšířit povědomí veřejnosti o tom, co takový skautský tábor je a jaké aktivity tam na děti čekají. Rodiče nováčků jsou někdy překvapeni tím, že děti přijedou na prázdnou louku, kde si samy postaví podsadové stany, ve kterých pak tři týdny spí. Pod dohledem se učí připravovat jídla, v noci drží hlídky, naučí se zacházet s nářadím, jako je pila či sekera. Celotáborová hra přidává tajemnou atmosféru, děti se po rozdělení na herní skupinky učí pracovat v týmu. Letos se všechny staly franskými pážaty v době Karla Velikého, pomáhali mu odrážet vikinské, saské a arabské nájezdníky na suchu i ve vodě, ve dne i v noci, díky čemuž došlo v závěru ke Karlově korunovaci císařem. Když zrovna nebojovali, učili se střílet z opravdového luku či šplhat po lezecké stěně, starší si postavili malý katapult jen z tyčí a provazů. Ale také pracovali – dvoudenním mýcením náletových stromků pomohli začít obnovu po válce zpustlé kaple sv. Panny Marie v Pekařově. Nezapomněli jsme na okolní krásnou jesenickou přírodu a vyrazili na výlety na nejvyšší vrchol Jeseníků Praděd a také do Rychlebských hor.

Některé fotografie nepotřebovaly komentář – večer s kytarou v tepee, slavnostní táborový oheň či ranní vztyčování vlajky. Dětem se tábor moc líbil a my bychom rádi krásně zážitky nabídli i dalším. Pro děti samozřejmě připravujeme program celoročně, další informace naleznete na našich internetových stránkách: http://hiawatha.laddobar.cz V současnosti přijímáme nové členy ve všech věkových kategoriích.

[ online zde ]

  Olomoucký den 19. 8. 2003   |   Kaple již nebude dále chátrat, do záchrany se pustili skauti   |   Iva Baslarová

Pekařov – Zachránit více než sto padesát let starou hřbitovní kapli v Pekařově na Šumpersku se rozhodly čtyři desítky skautů z Prahy. Za asistence duchovního Milana Palkoviče objekt vyklízejí.
"Pátým rokem jezdíme o prázdninách stanovat do nedaleké Žárové. Kaple jsme si všimli již dříve a začali uvažovat o tom, že bychom se pustili do její rekonstrukce," vysvětlil vedoucí skautského oddílu Hiawatha Štěpách Pách." Když někdo chodí pravidelně kolem, ani mu nepřijde, že by se tato církevní památka mohla opravit. Zarůstá stromy a křovinami, z cesty už pomalu není vidět, téměř nikdo o ní neví. Chceme na ni upozornit," dodal.
Kaple Nanebevzetí Panny Marie chátrá od druhé světové války. Pekařov, kde ve třicátých letech 19. století žilo více než dvě stě obyvatel, je dnes spíše chatařskou osadou. Ještě na začátku minulého století si ho přitom obyvatelé Šumperska pamatovali díky výrobě varhan." Kaple je odsvěcená, ale kdybychom sehnali peníze na její opravu a další dobrovolníky, do budoucna by se v ní mohly znovu sloužit mše," připustil Palkovič.
Duchovní i skauti už jednali se starostkou Obecního úřadu Jindřichov, pod který Pekařov spadá. "Máme její požehnání. Uvažovali jsme i o zařazení pekařovské kaple na seznam turistických zajímavostí, mohla by například vzniknout stezka po okolních církevních památkách, začínající ve Velkých Losinách a vedoucí přes Žárovou či Pusté Žibřidovice," objasnil Pách. Skauti chtějí prozatím na pekařovský kostelík poukázat. "Vyrobíme proto ukazatele a zkusíme zařídit, aby ke kapli vedlo turistické značení," slíbil skautský vedoucí.
Kvůli zviditelnění kaple nadšenci zorganizovali i koncert kvarteta Gloria z Rapotína, který připadl shodou okolností na církevní svátek Nanebevzetí Panny Marie. Kaple, která není vedena v seznamu památek, si přitom před třemi lety všimli francouzští filmaři. "Natáčeli tady scénu pro dvoudílný film s Pierrem Richardem. Z kostelíku ovšem udělali kavárnu, o čemž svědčí i nápis Caffé nad vstupními dveřmi," upozornil Pách.
Pražští skauti by se chtěli do Pekařova vracet i na víkendové brigády v průběhu roku. "Ale pomoc rozhodně uvítáme," upozornil vedoucí.

Stejný článek vyšel i v těchto novinách: Moravský sever, Moravskoslezský deník, Zlínské noviny, Rovnost – Brněnský a jihomoravský deník, vysílala o něm krátce i TV Morava: Skauti z Prahy se pustili do obnovy hřbitovní kaple Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově u Velkých Losin na Šumpersku. Kaple patří do majetku obce Jindřichov. Ta však nemá na rekonstrukci zchátralého objektu peníze. Chce proto založit sdružení na obnovu této historické památky. Členové skautu jezdí do Pekařova pravidelně – vždy zbaví okolí kaple náletových dřevin nebo třeba podepřou kládami strop, který se propadá. Na další stavební práce však bude potřeba nemalý finanční obnos. (1. 9. 2003)
V Moravském severu vyšla i tato reakce [JPEG 220 kB]

Pokud by vás naše aktivity v Pekařově zaujaly, můžete navštívit web, který se mu přímo věnuje: http://www.vresovka.cz/pekarov.php.

[  úvod  |  akce  |  kronika  |  pro rodiče  |  oddíly  ]
Aktualizováno průběžně vedením.
© Laddobar studio 2003–2015