kronika 2006  

  19.–21. 5. 2006   |   Zouvací   |   Michal

Pátek

Odpoledne dne 19. 5. jsme přišli na Smíchov k autobusové zastávce. Museli jsme čekat, až přijdou vedoucí. Až vedoucí přišli, tak jsme naložili kufry do autobusu, který na nás čekal, ale byl tak strašně narvaný, tak někteří z nás museli stát. Cesta byla dlouhá a v autobusu bylo vedro. Asi po hodině jsme zastavili u nějaké zastávky a u té zastávky řidič zjistil, že mu teče olej, takže jsme museli čekat na náhradní autobus. Přijel asi za deset minut, tak jsme do něj dali kufry a on nás dovezl k další zastávce, která byla nejblíž Plackově chatě. Tak jsme šli asi půl kilometru a nakonec stáli před Plackovou chatou. Vypadala jako ze středověku. Bětka otevřela bránu. Byli jsme na zahradě, která byla celkem velká a plná sedmikrásek. Potom Bětka otevřela dveře od chaty a mi jsme si dali krosny do obývacího pokoje. Nikdo si nevybaloval oblečení, všichni jen spacák. Najednou Ondra řekl: „Nechcete si zahrát na schovávanou?“ A Vojta odpověděl „Jasně“, tak jsme začali hrát. Hráli jsme, ale najednou na Hermionu začala volat nějaká holka. Hermiona jí vůbec neznala, ale stejně k ní šla. Já, Vojta a Tonda jsme je špehovali. Ale nás všech si všimla, tak jsme si s ní začali povídat a potom jsme se s ní skamarádili. Zjistili jsme, že se jmenuje Sára. Sáře se celkem líbila moje věštění, potom jí bavilo dělat s Hermionou takový blivajs. Najednou na nás Ondra zavolal: „Pojďte sem, prosím“, tak jsme se se Sárou rozloučili a šli jsme za Ondrou do chaty. Jen co jsme přišli, tak nám Bětka řekla:“Posaďte se“ a tak jsme udělali to co nám říká, potom k nám přišel Ondra a říkal nám, co se bude dít, co budeme hrát a že příští den přijdou skauti. Potom jsme si ještě hráli se Sárou na zahradě. Ale najednou na Sáru zavolala její máma: „Pojď domů“. Tak jí Sára poslechla a šla domů. Když odešla, tak jsme si ještě hráli. Ale ještě než Sára odešla, tak jsme pomohli Ondrovi oškrábat brambory, pak už šla Sára domů. Potom jsme se navečeřeli. Byli brambory s vajíčkem. Pak jsme si zahráli BANG!, vyhrál Vojta a Bětka a třetí byl Tonda a čtvrtý byl Michal a pátý byl Ondra. Až jsme dohráli, tak nám Bětka přečetla pohádku a pak jsme šli spát.

Sobota

Ráno jsme se probudili. Všichni kromě mě. Vojta naplánoval, abychom naplánovali rozcvičku (všichni kromě mě, protože jsem byl ve spacáku). Až to Vojta zorganizoval, tak jsme začali všichni cvičit (všichni kromě mě). Až docvičili, tak jsem konečně vstal. Ale než jsem stačil něco udělat, řekl Ondra: “Pojďte udělat snídani, prosím“, tak jsme udělali snídani tak jak si Ondra přál. Udělali jsme chleby se sýrem nebo marmeládou a Vojta udělal speciální sušenky. Až jsme se nasnídali, tak jsme měli připravit divadlo pro skauty, tak jsme připravovali. A takovéto měl každý z nás role: Vojta – Aragorn, Hermiona – Arwen, já (Michal) – Gandalf a skřet, Tonda – skřet a pomocník. Pak přišli skauti a my jsme jim to zahráli a celkem se jim to líbilo.

[ akce Zouvací | publikováno 28. 11. 2006 ]