kronika 2005  

  18.–20. 2. 2005   |   Valný sněm   |   Bilbo

Ve dnech 18.–20. února 2005 se v Třebíči konal Valný sněm Junáka. Z minulé věty si někdo dokáže vytvořit mlhavou představu, o co asi šlo, ale většina asi ne. Což není až tak moc překvapivé – o fungování Junáka se starají dospělí a tudíž lidé o podobných věcech často něco poprvé slyší až na čekatelských nebo vůdcovských kursech. Samozřejmě valný sněm také popisují naše stanovy.

Ale k věci – valný sněm bude do tří let znovu a je pravděpodobné, že na něj pojede někdo z vás. Já jsem byl na valném sněmu poprvé, tak se tu pokusím popsat, co se tam dá čekat, abyste byli trochu v obraze.

Začnu chronologicky – delegáty (tj. lidi, kteří tam sedí na sedadlech v sále a hlasují o návrzích) volí okresní sněmy, na Praze 5 v říjnu byli zvoleni Medvědice, Smíšek, Šípek (který si tak rád maže Kobry na chleby) a já. V únoru přišly poštou další informace o průběhu sněmu, zaškrtli jsme si typ ubytování (v tělocvičně na karimatkách) a jídla. V pátek jsem před nástupem do autobusu, který na sněm posílala PRJ (Pražská rada Junáka), zjistil, že mi do batohu vytekl Red Bull. Další cesta už proběhla bez problémů a někdy po sedmé jsme byli na místě.

Ve vchodu do kongresového centra bylo několik front k pultům s počítači, stačilo vystát asi dvě, aby si člověka zapsali a dali mu balíček dalších informací a hlavně „delegačenku“ – identifikační lístek delegáta, kterým se pak i hlasovalo. Bylo na ní napsána i adresa ubytování, takže jsme spolu s dalšími vyrazili ke Katolickému gymnáziu, kde nám místní skauti ukázali volné třídy – sundali jsme batohy, vzali si kroje, notebooky, Pepsi a podobné nezbytnosti a šli zpátky.

Na programu večera bylo po krátkém uvítání především představení kandidátů do náčelnictva Junáka (NJ), Rozhodčí a smírčí rady Junáka (RSJR) a Ústřední revizní komise Junáka (ÚRKJ). Představování bohužel probíhala souběžně, takže jsem zůstal v sále pro náčelnictvo – každý z kandidátů se tam krátce představil a pak padaly různé otázky (ať již na všechny kandidáty nebo adresné). Jako členy NJ je voleno celkem 12 lidí – 6 kluků a 6 holek. Počet kandidátů tomu zhruba odpovídal, pro vaši představu.

Program dál pokračoval prezentací výsledků studie Dnešní děti, která vypichovala různé zajímavé poznatky o změnách v zájmech a důležitosti různých věcí pro děti dříve a dnes. Poté se promítalo ještě video z loňského Intercampu. Tyhle dvě věci jsem už celé neviděl, protože v předsálí byly různé nástěnky a potřeboval jsem tam připravit prezentaci Gemini a také něco málo k Cintře. A pak už jsem se zapovídal s různými známými. Někdy po půlnoci jsem se ještě podíval na online zpravodajství ze sněmu a nyx a pak už rychle spát.

Ráno asi o půl osmé vstávat, cestou k centru se stavit v jídelně na snídani, do šatny a pak už na svoje místo v sále. Ale tentokrát nebylo až tak moc kam spěchat – asi dvě hodiny dopoledne „zabily“ pozdravy spřátelených sdružení, ministerstva, pana starosty města apod. Ale pak už to skutečně začalo. Schvalování jednacího řádu a programu sněmu, navrhování a schvalování různých komisí, které pak zabezpečovaly různé části sněmu voleb.

Schvalování různých dokumentů či usnesení (tj. kratší odstavec textu, který konstatuje, že sněm se rozhodl, že se stane to či ono) je poměrně zvláštní procedura. Dostávají se tam do konfliktu dvě věci. Za prvé je valný sněm úplně nejvyšší věcí v Junáku, má naprosto výsadní pravomoci (třeba i zrušit Junáka, měnit stanovy, rušit skautské předpisy). Je to totiž teoreticky to nejreprezentativnější shromáždění lidí, které vyslaly jako své zástupce skauti z celé republiky – co schválí sněm, schvalují tedy všichni čeští skauti. Teoreticky by tedy bylo nejlepší, kdyby takhle mohl sněm schválit všechny potřebné předpisy a rozhodnout všechna důležitá rozhodnutí. Ale sněm na to má dva dny, což je ta druhá věc.

Na jedné straně bychom tedy chtěli, aby sněm mohl pěkně podebatovat a rozhodnout všechny problémy, ale na druhé straně na to naprosto není čas a sněm tedy stihne udělat jen ty nejzásadnější rozhodnutí a zvolit takové lidi do vedení organizace, kterým věří, že nejlíp dořeší ty zbylé problémy.

Každý ovšem považuje za zásadní věc něco jiného, takže u mikrofonů se střídají řečníci, kteří se vyjadřují ke konkrétnímu problému s nápady rozumnými či šílenými, diskuse se točí v kruhu, dokud někdo nedá podnět k uzavření diskuse – žádné další názory už nezazní a každý se musí rozhodnout sám, jak bude hlasovat. Určitě by bylo fajn vyslechnout všechny názory, aby je člověk mohl vzít v úvahu, ale to by zabralo roky. A podle toho to tedy vypadá – některé problémy jsou komentovány více, u jiných zazní jen pár názorů a už se hlasuje, protože všichni ví, že se zase nestíhá. Konec procedurálního komentáře.

Odpoledne začala jedna z hlavních částí sněmu, projednávání Charty skautingu. Předkladatelé na úvod vysvětlili její smysl – vznikla proto, aby se všichni čeští skauti mohli shodnout na tom, co to vlastně ten skauting je, a to v poměrně konkrétních slovech, aby tak pak všichni dokázali rozlišit, jestli je cílem skautingu naučit děti morseovku nebo jde jen o jeden z prostředků, který v dnešní době už třeba není atraktivní. O smyslu skautingu a současné situaci pak promlouvaly různé osobnosti v promítaném videu, zkoušely popisovat problémy, se kterými se Junák a český skauting nyní potýkají.

Po tomto úvodu jsme se rozdělili do menších skupinek po dvaceti, ve kterých jsme měli projít dvoustránkovou chartu a shledáme-li to nutné, navrhnout změny formulace. Skupinky byly rozdělené náhodně, bylo zajímavé zjišťovat, jak se někteří se smyslem charty ztotožnili zatímco jiní naopak naprosto nepochopili, k čemu je, když je přece „všem vše jasné po té, co si přečtou skautský zákon a slib“ – zajímavé je, že ačkoliv ten jsme všichni znali, na tom, co je ve skautingu důležité a co jsou jen prostředky, jsme se shodli jen těžce. V textu charty jsme toho naštěstí moc nezměnili (spoustě lidí vadilo spousta podle mě nedůležitých detailů či naopak důležitých věcí, které jsem tam chtěl nechat).

Po večeři přišlo na řadu schvalování různých zpráv za uplynulé volební období – zpráva starého náčelnictva, zpráva o hospodaření, zpráva revizní komise atd. Další zajímavou věcí bylo schvalování pilných návrhů kandidátů do náčelnictva a jinam. Objevili se noví kandidáti na náčelníka i náčelní i na členy náčelnictva, někteří byli schváleni a jiní ne. Na programu bylo jednání o usneseních, které valnému sněmu uložily sněmy krajů a okresů. Hlasovat se dalo jen o některých z nich (které byly naformulovány ve stylu „ve stanovách se v bodu 61. přidává d) 10 členů Svojsíkova oddílu a u bodu 111. se vypouští slovo „oheň“ ve třetí větě“ případně obsahovaly nějaké konkrétní zadání pro náčelnictvo apod.). Projednány byly návrhy na změnu stanov (například na změnu velikosti slova Junák v názvu organizace na JUNÁK), neprošly. Pak se projednávala situace skautských časopisů (které vycházejí v malém počtu, tudíž jsou drahé a dotované a zdaleka ne všichni jsou s jejich úrovní spokojeni). A pak se šlo spát (samozřejmě, i o rozhodnutí jít spát se dvakrát hlasovalo).

Podařilo se mi jít spát snad ještě před čtvrtou, ale ranní jednání bylo důležité, takže jsem zvládl vstát. Proběhlo hlasování v prvním kole voleb, které určuje, kteří kandidáti na náčelníka a náčelní postoupí dál. Mezitím, co se počítaly hlasy, probíhalo hlasování o pozměňovacích návrzích včerejších pracovních skupin k Chartě skautingu. Objevovaly se různé varianty, které komentovali jak jejich předkladatelé tak tvůrci charty, diskuse se občas rozběhla, ale po odsouhlaseních některých dílčích změn byla charta schválena naprostou většinou. To už jsme měli za sebou i druhé kolo voleb, ve kterém se volilo NJ, RSRJ a ÚRKJ. Po vyhlášení výsledků voleb zbylo ještě trochu času na další potřebná usnesení – potvrzení výsledků voleb, poděkování pořadatelům a další návrhy od krajů a okresů. Těch se stihlo minimum. Ještě jsme si zahlasovali, chceme-li jednat další dvě hodiny nebo ne, neprošlo to. Takže konec.

Rychle sbalit věci z nástěnek, jít si zabalit, abych ještě stihl zajít do cukrárny se Šípkem a Markou, oběh nebude. Nestihl jsem se rozloučit skoro s nikým z lidí, které jsem tu potkal, všichni spěchali domů. Se Šípkem jsme pak tak tak stihli autobus do Prahy. Z pěkného města Třebíče jsem tento víkend neviděl v podstatě skoro nic. Z řady jmen zvolených na sněmu sem opíši aspoň ze zpravodajství to hlavní: Náčelníkem Junáka se stal br. Prančl – Wabi, místonáčelníkem br. Pulkrábek – Ran, náčelní Junáka se stala ses. Rocmanová – Káča a místonáčelní ses. Vránová – Marka.

Tím moje zážitky a poznatky ze sněmu končí. Rozhodně to byl dost zajímavý zážitek. Doufám, že se podaří rozšířit mezi všechny skauty chartu, abychom si všichni rozuměli o něco víc. I volby dopadly poměrně dost dobře, takže budu držet zvoleným palce, aby měli sílu a schopnosti prosadit všechny potřebné změny a vůbec všechna správná rozhodnutí.

[ akce Valný sněm Junáka v Třebíči | publikováno 23. 8. 2005 ]