kronika 2004  

  23.–24. 10. 2004   |   Vlčata na Zubově chatě   |   Lord Mlč

Ráno v Praze na Smíchovském nádraží jsme se sešli
a do vlaku se v pohodě vešli.
Bětka chudák po noční šichtě,
sedla si a usnula rychle,
porod v noci sledovala,
teď ji únava překonala.
Vlčata a světlušky,
po cestě se bavili,
na pořádný výstup,
připravit se musili.

Po výstupu z vlaku,
ovál nás ranní vánek,
my vydali se k chatičce,
naší noční matičce.

Cesta byla silně strmá,
bahnitá a náročná,
nicméně oběti nepadly,
všichni dobrou práci odvedli.

V chatce rychle jsme poklidili a
na výlet se připravili.
Cestou nás provázeli skřítci,
po jeskyních a kopcích,
hry nám vymysleli,
prostě o všechno se postarali.

My se ovšem snažili,
aspoň jednoho nalézt,
ale místo toho uneseni byli dva členové výpravy,
do neznámé sluje skřítčí.
Brzy nám je do chaty vrátili,
aby zvládli pro zbytek výpravy dobroty upéct,
a pochvaly ze všech stran slyšet.
Večeře tedy byla bohatá,
holky, jste zlata!
Pak už hajdy do hajan,
uspal nás skřítek Balabán.

Ráno pomalu jsme vstali,
pořádně se nasnídali,
pořádek v chatce udělali,
na krátkou procházku se vydali.
Na procházce divadlo jsme hráli,
čokoládu skřítků hledali,
jeskyni prozkoumali a
zpět k chatce se vrátili.

Zbývalo jen nahodit bagáž,
chaloupce sbohem dát
a skřítky nechat dál odpočívat.

Na vlak v pohodě jsme došli,
Do Prahy včas dojeli a všichni se rozešli…

[ akce Podzimní (jak jinak...) | publikováno 4. 1. 2005 ]