kronika 2004  

  17. 1. 2004   |   Výprava pod led   |   Bajt

aneb proč bychom se nekoupali, když je teplé lednové odpoledne

Tato výprava začínala jako každá jiná, v neděli ráno jsme se sešli na Smícháči a vesele vláčkem zamířili na okraj Brd. Trasa byla Jince – Dobříš, takže výlet na celý den, pokud zrovna nejdete bez přestávek a neděláte kromě to ho nic jiného. Každopádně jako první fáze cesty byl výstup na Plešivec. Ten netrval dlouho a za chvíli jsme všichni (Já, Zbyněk, Ondra, Matěj, Čížek a Tonda) seděli na Plešivci na lavičce a četli si zajímavé zprávy, které tu kdosi zanechal...

Po vydatné svačince následovala osudná cesta na Plešivecké jezírko, kde se to vše stalo... no, stejně jako je květen skvělý měsíc pro práci venku, je leden skvělý měsíc pro koupání se pod asi pěti centimetrovou vrstvou ledu. Přiznejme si, že každý si něco takového nemůže dovolit aniž by potom neabsolvoval týdenní či delší domácí léčení z důvodu záhadně chyceného zápalu plic :)

Když to mám zrekapitulovat, jak se to vše stalo…Bylo to asi takhle, led na jezírku byl pevný, ale jeho pospolitost kolem té zamrzlé klády asi nebyla dostatečná…Téměř ihned po působení váhy mého těla na povrch ledu, odpovídajícího povrchu mojích podrážek, došlo k deformaci pospolité vrstvy ledu, což zapůsobilo poklesnutí objektu působícího na led pod jeho hladinu... Naštěstí mě zachránila ona kláda, která paradoxně zapříčinila narušení pospolitosti ledu v jejím okolí, zkrátka jsem tam spadl jen po pás protože jsem se stačil zachytit a vzepřít o kládu.

Po chvíli smíchu všech ostatních účastněných a jejich uvědomění mě Zbyněk přemluvil abychom nepokračovali a vrátili se na vlak, což mě asi zachránilo od onoho zápalu plic a také musím poděkovat Ondrovi za zapůjčení jeho náhradních ponožek (Zbyňku doufám žes mu je už vrátil).

Aby lidé nedělali chyby musí se buď poučit z „přešlapů“ jiných, nebo svých vlastních... Ať tedy jdeme příkladem všem ostatním!

[ akce Výprava do Jinců | publikováno 13. 3. 2004 ]