kronika 2003  

  8. 5. 2003   |   Svojsíkův závod ORJ Prahy 5   |   Neposeda

Na Svojsíkův závod jsme se připravovali dlouho, protože jsme chtěli vyhrát a ukázat, že nejsme žádné lemry. Na schůzkách jsme před dnem D zjišťovali co nám jde a co se máme ještě doučit. Něco se doučit měl asi každý, ale někdy na to nebyl čas, takže úplně všechno nám nešlo.

A byl tady ten dlouho očekávaný den, sraz byl na Smíchovském nádraží v 9:00 s Krahujci. Kuták a Zbyněk s námi nejeli, protože byli organizátoři a museli si připravit úkoly na stanovišti. Po nedlouhé cestě autobusem a dvou kilometrech pěšky jsme dorazili na místo, ale bylo to příliš brzo, závod začínal ve dvě hodiny, tak byl čas i na opakování skautské historie, zdravovědy, morseovky a uzlů. Před druhou hodinou odpolední si všichni začali upravovat kroje a připravovali se na nástup. Ve dvě hodiny byl zapískán nástup, kde jsme se dozvěděli, kdo bude stát na jakých stanovištích a další podstatné věci. Po nástupu se Bait a další vůdci skupinek šli zeptat v jakém se poběží pořadí. Naše skupina běžela jako první a nám už jenom chybělo sbalit si nějaké věci a nechat si obodovat kroje k organizátorům. Kroje dopadly dobře, ale chyběly nám odborky, první a druhý stupeň a zato jsme dostali 8 trestných bodů. A teď už jenom zbývalo převléct se do pohodlného oblečení a vyrazit do závodu. Na prvním stanovišti proběhlo přihlášení a hurá plnit úkoly, které byly před námi. Jako prví úkol byla práce z mapou orientace a nalezení dalšího stanoviště. Při tomto úkolu to nedopadlo na 100% cestu k nadcházející zastávce jsme si spletli, ale za nedlouho se nám podařila najít. Další úkol, vázání pěti uzlů byl pro nás hračka a za chvilku jsme mohli jít dál. Příští zkouška měla ukázat jak umíme odeslat a zapsat zprávu. Dopadlo to docela dobře, ale následující, kterým byl odhad vzdálenosti bych hodnotil podle školy „čistá pět“. To se nám opravdu nepovedlo. Další stanoviště se týkalo znalostí rostlin. Měli jsme si zapamatovat 24 rostlin a pak ještě odpovědět na pár otázek. Nedopadlo to úplně nejhůř, ale to už se nám na paty přilepila skupina M.A.S.H. která nás dohnala a proto jsme se dali do běhu. Podařilo se nám je setřást a celí udýchaní jsme dorazili k další zastávce s otázkami ze skautské historie. To nám šlo docela na výbornou. Další zastávka byla sportovní a tam jsme se cítili jako ryba ve vodě. Zdolávání opičí dráhy, která nebyla vůbec těžká se dala zvládnout velmi rychle. Organizátoři nám sdělili,že to bylo stanoviště číslo 9 a nám chyběla osmička. Tak rychle zpátky. Když jí naše skupina našla a dozvěděla se, že je tu první, vesele začala plnit všeobecné otázky. U desátého stanoviště bylo šifrování. Šifrovat jsme docela uměli, ale byly tam i těžké šifry, které jsme nedokázali rozluštit. Jedenácté stanoviště (zdravověda) nebylo tak těžké, ale nějaké trestné bodíky jsme dostali. Poslední zastávka, poslední úkol byl postavit tři druhy stanů, no na jedničku to nebylo, ale myslím si, že to s těch družstev bylo asi nejlepší.

Doběhli jsme do cíle, kde nám stopli náš čas závodu a my si mohli jít lehnou do stínu a vegetovat. No po dvou hodinách to byla nuda a my nevěděli co dělat, tak jsme vymýšleli kraviny. Přiběhli poslední soutěžící a čekalo se až sečtou body (trestné boby). A za nedlouho zapískali nástup, na kterém se vyhlašovali umístění v závodě. No a co se nestalo, nás vyhlásili vítězi. Ale kdyby byli klasifikovaní Krahujci, dopadlo by to jinak. Po rozchodu si šli všichni sbalit své věci a na blízké zastávce jsme jenom čekali na autobus, který nás odveze domů.

[ akce Okresní kolo Svojsíkova závodu | publikováno 12. 5. 2003 | aktualizováno 26. 5. 2003 ]